Špatný stavebně-technický stav kulturní památky automaticky není mimořádně závažným důvodem pro zrušení prohlášení za kulturní památku, jak ostatně výslovně uvádí i důvodová zpráva k zákonu o státní památkové péči. Pouze v případě, že není kulturní památku možno zachovat buď vůbec, nebo by pro její zachování musely být provedeny takové zásahy, které by znamenaly ztrátu její památkové hodnoty, může mít dlouhodobě zanedbaný stav vliv na následnou ochranu zejména stavby jako kulturní památku. Pochopitelně v případech, kdy byl závadný stav způsoben vyšší mocí (např. poškození v důsledku povodně) nebo třetí osobou, jejíž jednání nemohl vlastník kulturní památky ovlivnit (dopravní nehoda nebo žhářský útok, v jehož důsledku byla zásadním způsobem zasažena hmotná podstata kulturní památky), hraje špatný stavebně-technický stav kulturní památky a možnost záchrany autentických hodnot kulturní památky významnou roli.

Řízení o zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku bývá zahájeno především na základě žádosti. Tuto žádost je oprávněn podat vlastník kulturní památky a také právnická osoba, která sice vlastníkem kulturní památky není, ale na zrušení jejího prohlášení za kulturní památku prokáže právní zájem. Ministerstvo kultury však také může zahájit řízení z moci úřední. V řízení o prohlášení si Ministerstvo kultury opatřuje zejména vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a Národního památkového ústavu (jde-li o archeologický nález, pak i vyjádření Akademie věd České republiky). Vlastníkovi věci nebo stavby dává Ministerstvo kultury možnost se v řízení vyjadřovat, navrhovat důkazy a seznamovat se se shromážděnými podklady. Prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku může být zrušeno pouze z mimořádně závažných důvodů. V řízení Ministerstvo kultury zjišťuje, zda jsou zde mimořádně závažné důvody pro zrušení prohlášení; v případě žádosti o zrušení prohlášení je posuzován význam mimořádně závažných důvodů uvedených v žádosti o zrušení prohlášení.

Není. Přijetí rozhodnutí o zrušení prohlášení za kulturní památku nemá bezprostřední vliv na již zahájené přestupkové řízení, jehož předmětem je neplnění povinností vlastníka kulturní památky nebo postih za provádění prací bez závazného stanoviska orgánu státní památkové péče. Dokonce vydání rozhodnutí o zrušení prohlášení za kulturní památku může být i důvodem pro následné zahájení přestupkového řízení, jehož předmětem by mohlo být nedodržování povinností vlastníka kulturní památky do vydání rozhodnutí o zrušení prohlášení za kulturní památku.

Mimořádně závažné důvody lze rozdělit do dvou kategorií.

První kategorií je posun v oblasti poznání vlastností věci, která je kulturní památkou. Posun v poznání musí, v souladu s odbornými poznatky z oboru památkové péče či z jiných relevantních oborů, vyvrátit, že tato věc nebo stavba v současné době naplňuje znaky památky uvedené v zákoně o státní památkové péči. Například v důsledku stavebních zásahů nebo zásahu vyšší moci stavba nevratně ztratila hodnoty, pro které byla prohlášena za kulturní památku, nebo při železniční nehodě došlo k takovému poškození lokomotivy, jež je kulturní památkou, že by její obnovení vyžadovalo v podstatě postavení repliky lokomotivy, takže by replika nenesla hodnoty, pro něž byla zničená lokomotiva prohlášena za kulturní památku. Dalším praktickým příkladem by mohlo být i to, že až s využitím soudobých vědeckých metod se podařilo odhalit, že obraz prohlášený za kulturní památku jako dílo konkrétního umělce je novodobé falzum.

Druhou kategorií je situace, kdy proti zachování věci jako kulturní památky stojí jiný zájem než zájem státní památkové péče a tento jiný zájem způsobuje, že věc nelze zachovat (ve fyzickém smyslu), nebo je v důsledku uplatnění jiného veřejného zájmu vyloučeno, aby si věc nebo stavba podržela vlastnost být kulturní památkou.