Uplatněním písemné žádosti adresované České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), která rozhodla o žádosti o uvolnění či zařízení výplaty vašeho starobního důchodu, je možné požádat o změnu původního data uvolnění výplaty tohoto důchodu nebo zařízení jeho výplaty, o které nebylo požádáno v žádosti o přiznání důchodu.
Jste osobou:
Žádost musíte uplatnit do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ o uvolnění či zařízení výplaty důchodu.
Žádost psanou volnou formou obsahující:
Zároveň musíte žádost opatřit vlastnoručním podpisem.
Žádost o změnu data uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení jeho výplaty (která nebyla zařízena ode dne přiznání důchodu), můžete:
ČSSZ následně posoudí splnění zákonných podmínek pro změnu data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu.
Pokud podmínky splníte, ČSSZ vydá nové písemné rozhodnutí, kterým uvolní či zařídí výplatu starobního důchodu od nově požadovaného data, a současně s tím zruší původní rozhodnutí v dané věci. Případně ČSSZ rozhodne i o vzniku přeplatku na důchodu.
V případě nesplnění zákonných podmínek obdržíte písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o změnu data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu, v němž budou uvedeny důvody zamítnutí žádosti.
None
Benefitem je uvolnění výplaty důchodu. Po obdržení rozhodnutí ČSSZ o uvolnění výplaty starobního důchodu nebo o zařízení výplaty tohoto důchodu, jež nebyla zařízena ode dne jeho přiznání, můžete přehodnotit výhodnost data, od něhož vám byla výplata důchodu uvolněna nebo zařízena. Uplatníte-li písemnou žádost o změnu data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu, bude výplata tohoto důchodu uvolněna nebo zařízena od nově požadovaného, tj. podle vás výhodnějšího, data.
Proti rozhodnutí ČSSZ ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají ČSSZ, která rozhodnutí vydala, a ta o nich také rozhoduje.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo u ČSSZ nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení. Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.
ČSSZ přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování ČSSZ v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li osoba bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
Služba je k dispozici na Přehled dob důchodového pojištění | ePortál ČSSZ .