Pokud jste jako poživatel starobního důchodu od orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra vykonával výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (jste zaměstnán či podnikáte) po vzniku nároku na tento důchod v souběhu s jeho pobíráním v plné výši, můžete požádat orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra o zvýšení vašeho starobního důchodu.
Starobní důchod se na žádost zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané současně s jeho pobíráním v plné výši. Do těchto 360 dnů se však nezapočítávají např. doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti či doba pobírání dalších dávek nemocenského pojištění.
Zvýšení starobního důchodu je možné za výdělečnou činnost získanou po 31. 12. 2009. Od 1. 1. 2014 může důchodce, který vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění a jemuž současně orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra vyplácí v plné výši starobní důchod, požádat o zvýšení důchodu vždy, když získá 360 odpracovaných kalendářních dnů. Do 31. 12. 2013 bylo možné žádat o toto zvýšení buď po 2 letech nepřetržité výdělečné činnosti, nebo po jejím skončení. Toto již není vyžadováno, žádat je možné vždy po získání 360 odpracovaných dnů.
Na příjemce předčasného starobního důchodu se od dosažení důchodového věku vztahují stejná pravidla jako na starobního důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod od dosažení důchodového věku nebo později, uvedená u této služby. To znamená, že poživatel předčasného starobního důchodu může od dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, tj. podnikat či pracovat, aniž by to mělo vliv na výplatu jeho starobního důchodu. Za 360 dnů takové činnosti může požádat o zvýšení důchodu, které činí 0,4 % výpočtového základu.
Před dosažením důchodového věku může poživatel předčasného starobního důchodu vykonávat výdělečnou činnost také, avšak pokud taková výdělečná činnost založí účast na důchodovém pojištění, dojde k zastavení výplaty předčasného starobního důchodu do doby ukončení výdělečné činnosti nebo dosažení důchodového věku.
Osobě byl na základě uplatněné žádosti přiznán předčasný starobní důchod od požadovaného data 4. 2. 2014. Důchodového věku osoba dosáhla dne 8. 4. 2014. Tato osoba pobírala důchod v jeho plné výši a současně s tím po dosažení důchodového věku vykonávala výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Dne 20. 11. 2020 požádala o zvýšení starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku. Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra z evidenčních listů důchodového pojištění zjistil, že po dosažení důchodového věku tato osoba získala celkem 378 dnů výdělečné činnosti. Zvýšení důchodu tedy náleží za 360 dnů, 360. den výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku byl získán dne 28. 5. 2015. Od 29. 5. 2015 tedy orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra zvýší procentní výměru předčasného starobního důchodu, avšak toto zvýšení doplatí pouze 5 let zpětně ode dne uplatnění žádosti o zvýšení, tj. ode dne 20. 11. 2015.
Jste poživatel řádného starobního důchodu, který od orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pobíráte v plné výši, zároveň s tím, po vzniku nároku na tento důchod, vykonáváte výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (jste zaměstnán či podnikáte).
Písemnou žádost o zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku), můžete uplatnit kdykoli po odpracování 360 dnů této výdělečné činnosti. Doporučuje se však uplatnění žádosti o přepočet důchodu neodkládat a požádat ideálně hned po získání 360 dnů výdělečné činnosti.
Zvýšení důchodu lze doplatit nejvýše 5 let nazpět ode dne uplatnění žádosti o něj.
K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra. Osoby samostatně výdělečně činné předkládají výpis z evidence OSVČ, který jim vydá příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.
Žádost o úpravu výše starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku) v souběhu s jeho pobíráním v plné výši můžete podat:
Podání uskutečněné poštou je zpoplatněno dle platného ceníku České pošty či zahraniční poštovní společnosti. Úkony provedené osobně zpoplatněny nejsou.
Jako poživateli starobního důchodu, který důchod od orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pobírá v plné výši a současně při tom po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu po dosažení důchodového věku) vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, se vám na základě uplatněné žádosti zvýší procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti.
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit i přímo v informační kanceláři orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra. Prvostupňová rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra o námitkách.
Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním.
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None