Pokud se vám jako zaměstnanci, případně bývalému zaměstnanci, Vězeňské služby překrývá doba výdělečné činnosti, a tedy i doba pojištění s náhradní dobou pojištění, lze požádat o to, aby namísto zhodnocení příjmu byla překrývající se doba z rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu starobního důchodu vyloučena. Pokud jste splnil podmínky pro nárok na důchod od Vězeňské služby, rozhoduje o této žádosti Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky (dále jen "Generální ředitelství VS").
Díky využití tohoto postupu, by měla být zvýšena výše vašeho důchodu.
O použití výše uvedeného postupu můžete požádat tehdy, když se náhradní doba pojištění překrývá s:
Pokud se náhradní doba pojištění s žádnou z výše uvedených dob nekryje, vyloučí se automaticky, to znamená, že se odečte pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu. Tím se zajistí, aby průměr příjmů pojištěnce v rozhodném období nebyl rozmělněn i do období, v nichž nebylo příjmů dosahováno.
Vyloučenou dobou je např.:
Naopak, pokud by se vyloučená doba kryla s některou z výše uvedených dob, u výše důchodu by se při výpočtu automaticky upřednostnil příjem dosažený v této době (ať už by byl vysoký či nízký) před vyloučenou dobou. Nízké příjmy se však negativně odrazí na výši důchodu.
Na žádost lze proto tento postup změnit tak, aby byla před příjmem upřednostněna vyloučená doba. Tato možnost se ovšem týká pouze důchodů, na které vznikl nárok po 31. 12. 2009 a příjmů získaných po 31. 12. 1995.
Jste osobou s nárokem na důchod po 31. 12. 2009, u které se v rámci rozhodného období překrývá náhradní doba pojištění s dobou pojištění, za kterou byly dosaženy příjmy, z nichž se odvádí pojistné, a vy chcete, namísto zhodnocení příjmu, tuto překrývající se dobu vyloučit.
O upřednostnění vyloučené doby před příjmem můžete požádat:
Pokud chcete žádat o upřednostnění vyloučené doby před příjmem, budete potřebovat žádost psanou volnou formou. V žádosti uvedete váš požadavek a sdělíte v ní vaše:
Chcete-li o upřednostnění vyloučené doby před příjmem požádat při uplatnění žádosti o přiznání důchodu, musíte vůli projevit při sepisování této žádosti s pověřeným zaměstnancem organizační jednotky Vězeňské služby ČR.
Ten vaši žádost o upřednostnění vyloučené doby před příjmem zaznamená, s čímž následně vyjádříte svůj souhlas vaším vlastnoručním podpisem na konci žádosti. V tímto způsobem podané žádosti je nutno uvést, kterých dob, a kterých kalendářních roků se má postup, spočívající v upřednostnění vyloučené doby před příjmem, týkat.
Chcete-li o upřednostnění vyloučené doby před příjmem požádat po vydání rozhodnutí o přiznání důchodu, můžete žádost o upřednostnění vyloučené doby před příjmem podat
Oddělení sociálního zabezpečení
Podání uskutečněné poštou je zpoplatněno dle platného ceníku České pošty či zahraniční poštovní instituce. Úkony provedené osobně zpoplatněny nejsou.
Generální ředitelství VS v situaci, kdy se překrývá doba výdělečné činnosti s náhradní dobou pojištění, na základě vaší žádosti, z rozhodného období vyloučí překrývající se dobu namísto toho, aby zhodnotilo příjem z této činnosti. Tím se zajistí, že průměr vašich příjmů v rozhodném období nebude rozmělněn i do období, kdy se náhradní doba pojištění překrývá s dobou výdělečné či jiné činnosti s nízkými příjmy. Naopak bude tato doba pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu odečtena z počtu dnů rozhodného období.
Proti rozhodnutí Generálního ředitelství VS ve věcech důchodového pojištění můžete podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne kdy vám bylo oznámeno.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu ho napadají a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu rozhodnutí napadáte, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají Generálnímu ředitelství VS, které rozhodnutí vydalo, a také o nich rozhoduje.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo u Generálního ředitelství VS. Prvostupňová rozhodnutí Generálního ředitelství VS tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí Generálního ředitelství VS o námitkách.
Generální ředitelství VS přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu. Není přitom vázáno podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování Generálního ředitelství VS v prvním stupni, tedy nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí Generálního ředitelství VS může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním.
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li osoba bydliště na území České republiky, a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None