Pokud vám, jako osobě, které vyplácí důchod orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, byla na vaši žádost či z moci úřední zastavena výplata důchodu, můžete orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra požádat o uvolnění výplaty důchodu.
Byla-li vám výplata jakéhokoliv druhu důchodu zastavena z moci úřední, např. z důvodu, že jste:
může k jejímu opětovnému uvolnění, na základě vaší písemné žádosti, dojít pouze tehdy, odpadl-li důvod, pro který byla výplata původně zastavena.
Byla-li výplata starobního důchodu zastavena na základě vaší žádosti, můžete o její opětovné uvolnění požádat od libovolného data. Zastavením výplaty důchodu vám nárok na výplatu starobního důchodu nezaniká, můžete proto kdykoli požádat o doplacení důchodu za část doby či celou dobu, po kterou byla výplata na vaši žádost zastavena. Promlčecí doba činí u každé jednotlivé splátky 5 let.
O zastavení výplaty starobního důchodu a o její následné uvolnění je žádáno zpravidla se záměrem zvýšit si důchod za výkon další výdělečné činnosti. Procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dnů výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání, tj. po dobu zastavení výplaty starobního důchodu. Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra však vaše důvody, pro které žádáte o zastavení a následné uvolnění výplaty důchodu, nijak nezkoumá
Bližší informace o možnosti požádat o:
naleznete na stránkách portálu odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra.
Poživateli předčasného starobního důchodu, který ještě nedosáhl důchodového věku, avšak začal vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, výplata předčasného starobního důchodu do ukončení zaměstnání nebo dosažení důchodového věku nenáleží. Je tedy povinností příjemce předčasného starobního důchodu i jeho zaměstnavatele tuto skutečnost oznámit orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nejpozději do 8 dnů. Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra následně výplatu důchodu z moci úřední zastaví. Po ukončení zaměstnání nebo při dosažení důchodového věku je pro opětovné uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu nezbytné taktéž uplatnit žádost.
Současně s žádostí o uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu můžete požádat i o jeho úpravu za výdělečnou činnost vykonávanou po přiznání tohoto důchodu bez jeho pobírání.
Jste osobou, které byla orgánem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra na vaši žádost či z moci úřední zastavena výplata důchodu, a nyní chcete, aby vám byla výplata vašeho důchodu opět uvolněna.
Byla-li výplata jakéhokoliv druhu důchodu zastavena z moci úřední, můžete o její uvolnění požádat kdykoliv potom, co odpadl důvod, pro který byla orgánem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra zastavena.
Volnou formou napsanou žádost o uvolnění výplaty důchodu (popřípadě současně i o úpravu důchodu za další výdělečnou činnost), s jasnou specifikací toho oč žádáte, a s uvedením:
Žádost je nutné vlastnoručně podepsat.
Byla-li výplata důchodu zastavena z moci úřední, je k požádání o její uvolnění nezbytné, aby již netrval důvod, pro který byla zastavena.
Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost (nebo byla-li výplata předčasného starobního důchodu zastavena z moci úřední z důvodu výkonu výdělečné činnosti před dosažením důchodového věku a nebylo požádáno o její uvolnění před dosažením důchodového věku, ale až poté), je nutné do žádosti o uvolnění výplaty důchodu uvést i den, od něhož požadujete výplatu důchodu uvolnit.
Žádost o uvolnění zastavené výplaty důchodu (u starobního či předčasného starobního důchodu případně i o úpravu jeho výše za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dobu zastavení výplaty) můžete podat:
odbor sociálního zabezpečení
None
Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra vám, na žádost, uvolní doposud zastavenou výplatu důchodu.
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo i v informační kanceláři orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra. Prvostupňová rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra.
Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra v prvním stupni – nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li osoba bydliště na území České republiky, a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None