Vydávání rozhodnutí o opatření na nemovité národní kulturní památce na žádost

Hlavní informace

Krajský úřad po vyjádření Národního památkového ústavu vydá rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník nemovité národní kulturní památky učinit, a zároveň určí lhůtu, v níž je vlastník povinen tato opatření vykonat. Předpokladem pro vydání takového opatření je žádost vlastníka národní kulturní památky. 

Týká se vás to pokud

Jste vlastníkem movité národní kulturní památky a hodláte řešit závadný stav své movité národní kulturní památky.

Kdy službu řešit

V případě, kdy vlastník hodlá řešit závady na nemovité kulturní památce ve svém vlastnictví a způsob řešení závady nelze podřadit pod pojem obnova kulturní památky, typicky provizorní opatření.

Vyřízení služby

Co potřebujete pokud službu řešíte

Žádost o vydávání rozhodnutí o opatření na nemovité národní kulturní památce obsahuje:

  1. název národní kulturní památky, její rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek ČR a její popis,
  2. umístění národní kulturní památky (určené podle katastru nemovitostí),
  3. označení vlastníka nebo spoluvlastníků (u právnické osoby název, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování),
  4. popis závadného stavu národní kulturní památky, který má být předmětem řízení.

Jako přílohu žádosti lze doporučit připojit fotografie dokládající aktuální stav kulturní památky.

Pro žádost není stanoven obecný povinný formulář, nicméně některé krajské úřady mohou jako nepovinnou formu formulář na svých webových stránkách nabízet.

Kde a jak službu řešit

Na orgánu státní památkové péče, jímž je krajský úřad. Místně příslušný je ten krajský úřad, v jehož správním obvodu se nachází nemovitá národní kulturní památka.

Kolik budete platit

None

Doplňující informace

Jaký má služba benefit

Umožňuje nařídit opatření směřující k omezení ohrožení nebo poškození nemovité národní kulturní památky.

Možnosti odvolání

Řádným opravným prostředkem je odvolání, které se podává na krajském úřadě, který vydal rozhodnutí o uložení nápravného opatření. O odvolání rozhoduje Ministerstvo kultury.

Legislativa

Sankce

Pokud vlastník národní kulturní památky nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zničí, hrozí mu pokuta až do výše 4 000 000 Kč.

Časté dotazy

Lze uložit povinnost provést nápravné opatření i jiné osobě než vlastníkovi národní kulturní památky, např. osobě, která si nemovitou kulturní památku pronajala?

Povinnost provést nápravné opatření nelze uložit nájemci národní kulturní památky. Nic na tom nemění skutečnost, že by to byla tato osoba, která svou činností poškodila národní kulturní památku. Stejně tak opatření nelze uložit osobě, která národní kulturní památku poškodila např. v důsledku dopravní nehody nebo vandalismem. Nápravné opatření však lze uložit právnické osobě, která podle zvláštních právních předpisů nemůže být vlastníkem, ale má k národní kulturní památce právo hospodaření (například státní podnik – § 2 odst. 2 zákona o státním podniku) nebo má příslušnost s kulturní památkou hospodařit (například státní příspěvková organizace – § 54 odst. 1 zákona o majetku státu), jak to dokládá např. rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 38 Ca 599/2002-63 ze dne 18. 8. 2003.

Vidím, že nemovitá národní kulturní památka je poškozená. Stačí to, aby vlastníkovi bylo uloženo nápravné opatření?

Pokud dojde k poškození národní kulturní památky, aniž by je způsobil (ve fyzickém slova smyslu) její vlastník, nelze z tohoto faktu automaticky dovodit, že by se vlastník národní kulturní památky nemohl dopustit jiného protiprávního jednání, jak to předpokládá § 9 odst. 1 a 4 zákona o státní památkové péči. Příkladem je situace, kdy vlastník při přenechání své národní kulturní památky jiné osobě nepřijal patřičná opatření směřující k ochraně kulturní památky před ohrožením nebo poškozením, například tuto jinou osobu neinformoval, že jí předává do správy či nájmu národní kulturní památku a jak s ní jako s národní kulturní památkou zacházet. Pokud dojde ke škodám v této souvislosti, lze uvažovat o tom, že vlastník národní kulturní památky neplnil své povinnosti podle § 9 zákona o státní památkové péči a že je důvod pro uložení opatření. Analogicky lze opatření podle § 10 zákona o státní památkové péči uložit vlastníkovi národní kulturní památky, který koupil či jinak nabyl do vlastnictví již poškozenou národní kulturní památku. Skutečnost, že národní kulturní památku poškodil předchozí vlastník a že stávající vlastník „pouze“ dlouhodobě protiprávní stav udržuje, tedy nebrání uložení opatření podle § 10 cit. zákona, jak v téže věci konstatoval ve svém rozsudku čj. 3 As 73/2017-41 ze dne 17. 7. 2018 nejen Nejvyšší správní soud, ale ve svém usnesení sp. zn. III. ÚS 3147/18 ze dne 9. 10. 2018 shodně i Ústavní soud.