Žádost o uvolnění výplaty důchodu po jejím pozastavení

Hlavní informace

Pokud vám byla Českou správou sociálního zabezpečení na vaši žádost či z moci úřední zastavena výplata důchodu, můžete orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra požádat o uvolnění výplaty důchodu.

Byla-li vám výplata jakéhokoliv druhu důchodu zastavena z moci úřední, např. z důvodu, že jste:

  • nepřevzal 3 po sobě následující splátky důchodu, který je vám vyplácen v hotovosti,
  • neohlásil orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra změnu adresy místa trvalého či jiného pobytu na území České republiky, případně bydliště v cizině),

můžete k jejímu opětovnému uvolnění na základě vaší písemné žádosti dojít pouze tehdy, odpadl-li důvod, pro který byla výplata původně zastavena.

Byla-li výplata starobního důchodu zastavena na základě vaší žádosti, můžete o její opětovné uvolnění požádat od libovolného data. Zastavením výplaty důchodu vám nárok na výplatu starobního důchodu nezaniká, můžete proto kdykoli požádat o doplacení důchodu za část doby či celou dobu, po kterou byla výplata na vaši žádost zastavena. Promlčecí doba činí u každé jednotlivé splátky 5 roků.

O zastavení výplaty starobního důchodu a o její následné uvolnění je žádáno zpravidla se záměrem zvýšit si důchod za výkon další výdělečné činnosti. Procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dnů výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání, tj. po dobu zastavení výplaty starobního důchodu. Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra však vaše důvody, pro které žádáte o zastavení a následné uvolnění výplaty důchodu, nijak nezkoumá a nejste povinen je uvádět ani prokazovat.

Bližší informace o:

  • možnosti požádat o zastavení výplaty starobního důchodu naleznete na stránkách portálu veřejné správy,
  • možnosti požádat o zvýšení starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání naleznete na stránkách portálu veřejné správy.

Poživateli předčasného starobního důchodu, který ještě nedosáhl důchodového věku, avšak začal vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, výplata předčasného starobního důchodu do ukončení zaměstnání nebo dosažení důchodového věku nenáleží. Je tedy povinností příjemce předčasného starobního důchodu i jeho zaměstnavatele tuto skutečnost oznámit orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nejpozději do 8 dnů. Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra následně výplatu důchodu z moci úřední zastaví. Po ukončení zaměstnání nebo při dosažení důchodového věku je pro opětovné uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu nezbytné taktéž uplatnit žádost.

Současně s žádostí o uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu můžete požádat i o jeho úpravu za výdělečnou činnost vykonávanou po přiznání tohoto důchodu bez jeho pobírání.

O dobu výdělečné činnosti vykonávané od vzniku nároku na předčasný starobní důchod do dosažení důchodového věku bude na základě vaší žádosti prodloužena celková doba získaná do vzniku nároku na tento důchod. Zároveň bude o tutéž dobu zkrácena doba, za kterou došlo ke krácení procentní výměry vašeho důchodu (bližší informace naleznete na stránkách portálu veřejné správy).

Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku bez pobírání předčasného starobního důchodu, náleží zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 1,5 % výpočtového základu (bližší informace naleznete na stránkách portálu veřejné správy).

Týká se vás to pokud

Jste osobou, které byla Českou správou sociálního zabezpečení na její žádost či z moci úřední zastavena výplata důchodu.

Kdy službu řešit

Byla-li výplata jakéhokoliv druhu důchodu zastavena z moci úřední, můžete o její uvolnění požádat kdykolivodpadl-li důvod, pro který byla Českou správou sociálního zabezpečení zastavena.

Vyřízení služby

Co potřebujete pokud službu řešíte

Žádost o uvolnění výplaty důchodu (popřípadě současně i o úpravu důchodu za další výdělečnou činnost) psanou volnou formou. Nezbytné je v podání jasně specifikovat, oč žádáte, a současně uvést: 

  • č. j. rozhodnutí o přiznání důchodu,
  • vašeho rodné číslo,
  • jméno,
  • příjmení a
  • adresu či ID datové schránky, na kterou má být zasláno rozhodnutí v dané věci.

V případě, že výplata starobního důchodu byla zastavena za účelem jeho budoucího zvýšení za další výdělečnou činnost, je možné o její následné uvolnění a úpravu důchodu požádat prostřednictvím formuláře Žádost o zastavení výplaty/uvolnění/úpravu starobního důchodu dostupný jako formulář ke stažení.

Byla-li výplata důchodu zastavena z moci úřední, je k požádání o její uvolnění nezbytné, aby již netrval důvod, pro který byla zastavena.

Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost (nebo byla-li výplata předčasného starobního důchodu zastavena z moci úřední z důvodu výkonu výdělečné činnosti před dosažením důchodového věku a nebylo požádáno o její uvolnění před dosažením důchodového věku, ale až poté) je nutné do žádosti o uvolnění výplaty důchodu uvést i den, od něhož požadujete výplatu důchodu uvolnit.

Kde a jak službu řešit

Žádost o uvolnění výplaty důchodu psanou volnou formou, nebo Žádost o zastavení výplaty/uvolnění/úpravu starobního důchodu, lze podat:

Kolik budete platit

Podání uskutečněné poštou je zpoplatněnou dle platného ceníku České pošty či zahraniční poštovní instituce. Úkony provedené osobně zpoplatněny nejsou.

Doplňující informace

Jaký má služba benefit

Česká správa sociálního zabezpečení vám na žádost uvolní doposud zastavenou výplatu důchodu.

Současně s žádostí o uvolnění výplaty starobního či předčasného starobního důchodu můžete požádat o úpravu výše vašeho důchodu, vykonával-li jste po zastavení výplaty výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění.

Možnosti odvolání

Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.

Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala, a ta o nich také rozhoduje.

Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo u České správy sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení. Prvostupňová rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o námitkách.

Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování České správy sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Proti pravomocnému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).

K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Nemá-li osoba bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.

Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.

Legislativa

Sankce

None

Časté dotazy

None